Investice a správa kapitálu: proč o výsledku rozhoduje strategie

Jan Zedník z Dvořák & Zedník Wealth Management v rozhovoru pro Hospodářské noviny rozebíral nejen financování, ale i nejčastější mýty o investování, bezpečnosti kapitálu a práci finančních poradců.
Zatímco první část se věnovala práci s dluhem, nyní se posouváme k druhé části majetkové rovnice. K tomu, jak kapitál investovat, chránit a strukturovat tak, aby dlouhodobě pracoval ve prospěch investora.
Budování majetku nestojí na jednom správném rozhodnutí. Je to dlouhodobý proces, ve kterém mohou zjednodušené závěry postupně vést k citelným ztrátám hodnoty.

Mýtus první: Ideální okamžik teprve nastane

Snaha vyčkat na lepší okamžik působí racionálně. Investor nechce vstoupit na trh ve chvíli, kdy jsou ceny vysoko. Realita kapitálových trhů však dlouhodobě ukazuje, že systematické načasování trhu je prakticky nemožné.

Největší růstové dny často přicházejí bez varování a navazují na období poklesu. Investor, který čeká na dokonalý okamžik, bývá mimo trh právě tehdy, kdy se rozhoduje o významné části budoucího výnosu.
V praxi se opakovaně potvrzuje, že dlouhodobá přítomnost na trhu má větší váhu než krátkodobé predikce. Disciplína převyšuje intuici.

Mýtus druhý: Pasivní investování nepřináší dostatečnou hodnotu

Pasivní fondy jsou někdy vnímány jako méně sofistikované řešení. Přesto data dlouhodobě ukazují, že široce diverzifikované nízkonákladové fondy překonávají většinu aktivně řízených strategií.

Nižší náklady, široká diverzifikace napříč regiony a sektory a dlouhodobá expozice na globální ekonomiku vytvářejí robustní základ portfolia. Pro většinu investorů je právě tato kombinace efektivním způsobem budování kapitálu.

Aktivní správa může mít své místo, zejména u specifických strategií nebo alternativních investic. Neměla by však nahrazovat systematické jádro portfolia.

Mýtus třetí: Banka je vždy nejbezpečnější volba

Bezpečí kapitálu bývá často hodnoceno intuitivně. Bankovní prostředí vyvolává dojem stability, skutečnou ochranu však určuje způsob, jakým je majetek právně a účetně strukturován.
Bankovní vklady jsou pojištěny do zákonem stanovené výše. U obchodníků s cennými papíry je majetek klienta oddělen od majetku instituce. V případě problémů samotné společnosti tedy není majetek klienta součástí jejího účetnictví.

Rozhodující není pouze to, kde jsou prostředky vedeny, ale do jakých nástrojů jsou investovány a jaké riziko nesou. Riziko investice obvykle nespočívá v existenci zprostředkovatele, ale ve struktuře samotného portfolia.

Mýtus čtvrtý: Investovat bez poradce je levnější

Žádné finanční řešení není bez nákladů. Rozhodující je, zda přínos, který investor získá, převyšuje cenu, kterou za něj platí.
Rozdíl mezi průměrně sestaveným portfoliem a portfoliem postaveným na jasné strategii může v dlouhém horizontu představovat částku v řádu desítek milionů korun. I několik procentních bodů ročně se při složeném úročení promítá do výrazně vyšší konečné hodnoty majetku.

Úkolem poradce není pouze doporučit investiční nástroje. Jeho přínos spočívá ve vytvoření jasné struktury, kontrole rizika a udržení dlouhodobé strategie i v obdobích tržních výkyvů.

Mýtus pátý: Investuji pouze to, co mohu bez obav ztratit

Tento přístup dává smysl u spekulativních rozhodnutí, kde investor vědomě podstupuje vysoké riziko. U systematického investování do tradičních tříd aktiv je však zavádějící.
Pokud investor buduje majetek prostřednictvím globálně diverzifikovaných aktiv a investičních nemovitostí, nejde o hazard, ale o promyšlenou práci s kapitálem rozloženou v čase.

Spekulace se soustředí na krátkodobý pohyb trhu. Investice sleduje dlouhodobý růst majetku.
Investování není o hledání nejlepší příležitosti. Je o nastavení systému, který kombinuje růst, ochranu a stabilitu. Jednotlivá rozhodnutí mají hodnotu pouze tehdy, pokud zapadají do tohoto rámce.

V Dvořák & Zedník Wealth Management pracujeme s kapitálem klientů komplexně. Posuzujeme jednotlivá aktiva ve vzájemných souvislostech, v kontextu jejich cílů, časového horizontu a tolerance rizika.

Strategie předchází jednotlivému rozhodnutí. Disciplína předchází emocím. A dlouhodobý horizont předchází krátkodobému šumu trhu.
Teprve v tomto rámci může kapitál skutečně růst a současně zůstávat pod kontrolou.